Eh ?

17. května 2017 v 19:30 |  article
Poslední dobou nevím co se se mnou děje. Tak nějak naivně jsem čekala že 29.4 na moje osmnáctiny se něco změní. Třebaže přestanu být závislá na svém okolí, přestanu se upínat na lidi a budu konečně samostatná a spoustu věcí si uvědomím. Konečně si uvědomím co vlastně chci, svoje priority a začnu a hlavně má hlava začne normálně fungovat. Konečně budu s někým, kdo mě chápe, miluje. Ale ono prdlajs.
Je to všechno ještě horší, zdá se mi že už se vůbec nechápu.
Každý den je pro mě překvapením, co moje hlava zase vyplodí.
Bojím se každé nastávající hodiny, že řeknu něco co nechci.
Bojím se že ten ďábel vyleze a někomu ublíží.
Bojím se že už na mě lidi nebudou mít trpělivost a pošlou mě do háje.
Bojím se že jednou svoje myšlenky neovládnu, ale já se snažím. Fakt se snažím.
Nejvíc se bojím, že ten kdo je pro mě teď nejdůležitější nepochopí to co chci. Možná jsem náročnější, ale já nechci to, čemu se teď říká "vztah".
Potřebuji někoho, kdo mě tak spracuje, že už tu hubu neotevřu a ta temná stránka v hlavě se jednou provždy zavře. Potřebuji někoho, koho budu tak respektovat, že si na něj nedovolím jediného slova. Potřebuju aby přemohl toho ďábla co mám v hlavě, aby se stal mým ďáblem a já mohla poslouchat jen jeho. Potřebuju nad sebou autoritu s rohama.

Související obrázek
 

Další články


Kam dál

Reklama